Je obsahový marketing z dlouhodobého hlediska udržitelná strategie?

K tomuto článku mi dal velký podnět odborník digitálního marketingu Mark Schaefer, s kterým jsem měl tu čest vyměnit si pár řádků na messangeru.

Psali jsme si o obsahovém marketingu a vštípil mi jednu velmi zajímavou a ne tak nereálnou myšlenku, kterou velmi podrobně vysvětlil ve svém skvělém článku.

Ve svém příspěvku demonstruje, proč obsahový marketing z ekonomického hlediska (nejžhavější marketingový kanál) nemusí být udržitelná strategie pro mnohé podniky.

To že obsah je „král“ slýchává opravdu každý. Samozřejmě, teď je otázka, co si každý z nás pod tímto představí. Pro mě je to například šance rankovat lépe na long tailové výrazy nebo zvýšit povědomí o značce.

Šipka

K tomu, že obsah je opravdu výborný marketingový kanál se přikláním i já. Osobně jsem měl možnost vidět pár povedených projektů, které bez jakéhokoliv link buildingu „vystřelili“ střemhlav vzhůru ve výsledcích vyhledávání.

Co ale z dlouhodobého hlediska?

Je tomu skutečně tak nebo se zde naše vidina dlouhodobých výsledků výrazně ztrácí v mlze?

Tak to se v tomto článku rozhodně dozvíme – i když se názory mnohých z nás mohou výrazně lišit, podle mě to stojí za zvážení a vřelou otevřenou diskusi.

Na začátek…

Ekonomika je založená na konceptu nabídky a poptávky. Pokud při zásobování převyšuje poptávka, pak zcela logicky klesá cena.

Ale ve světě obsahového marketingu cena nemůže klesnout, protože “cena” obsahu je nulová.

Proč?

Protože ho publikujeme zdarma.

Zdarma

Aby lidé konzumovali náš obsah, tak jim za to ve skutečnosti ještě platíme. A to buď naším časem nebo tím, že si někoho najmeme aby to za nás napsal.

A aby se obsah šířil a nezůstal napospas, budeme muset zaplatit stále zvyšující se částky až do míry, kdy už nebude možné dát víc.

Platit lidi aby četli náš obsah? Zní to bláznivě, viďte? Ale ve skutečnosti to již děláte, nechte mě to vysvětlit.

Již nyní “platíte” za to, aby lidé četli váš obsah

Jistě si každý pamatuje ty časy, kdy si koupil svůj první počítač. Takovou tu strašně těžkou “cihlu”. Připojení pomocí telefonní linky – velmi příjemné pištění a zasyčení si zajisté taky  každý pamatuje.

To jsme se mohli utlouct do hlavy, než se po 10 minutách načetla nějaká stránka. A to nemluvím ani o neustálém kontrolování počítadla abychom neprosurfovali barák 🙂

V tomto čase bylo velmi zázračné dostat se ke kusu obsahu – jakýkoliv obsah byl pro nás naprosté vzrušení.

Byli jsme opravdu hladoví a na vše jsme hleděli naprosto s údivem.

Nastal velmi rychlý posun až do roku 2009, který můžeme označit za takový “průlom” ve tvorbě obsahu.

V tomto okamžiku byl internet ještě relativně nepřecpaný obsahový prostor.

Red Bull byla společnost s nápoji, nikoliv mediální společnost, a tak bychom mohli prokačovat dále.

Navíc bylo zhruba o třetinu blogerů méně, než nyní. Nemluvě o těch co dělají podcasty, videa, atd.

Mark Schaefer my to vysvětlil velice zajímavě.

Řekněme, že v roce 2009 jste strávili pět hodin týdně vytvářením obsahu, který četli vaši čtenáři.

Toto bylo opravdu šťastné období a to nejen proto, že konkurence byla slabá, ale konzumování obsahu bylo velice vysoké.

Jdeme argumentovat.

Pojďme ohodnotit cenu vašeho času. Řekněme, že se jedná o částku 1 000 korun za hodinu. Takže za pět hodin tvorby obsahu v roce 2009 jste zaplatili svým čtenářům 5 000 korun.

Pokud jste publikovali několikrát týdně, pak si to spočtěte.

Na oplátku jste mohli dostávat nějaké obchodní příležitosti či kontakty, takže to mělo ve výsledku dobrý ekonomický smysl.

Obsahový model se rozpadá

Pojďme se opět rychle přesunout v čase – do roku 2014 a podívejme se na dva faktory, které ovlivňují ekonomiku obsahového marketingu – množství dostupného obsahu a množství spotřebovaného obsahu (nabídky a poptávky).

Objem volně dostupného obsahu roste velice rychle. V závislosti na tom, jaký obsah čtete, množství dostupného obsahu (dodávky) se zdvojnásobuje každých 9 až 24 měsíců. Nepředstavitelné, opravdu.

Nicméně naše schopnost konzumovat tento obsah (poptávky) je omezená.

Je jen pár hodin denně kdy konzumujeme obsah, může to být během oběda, práce nebo řízení. Existuje teoretická a nedotknutelná hranice spotřeby, ke které se blížíme.

Tato křižovatka konečné spotřeby obsahu a rostoucí obsahové dostupnosti vytvoří tzv. třes, kterému Mark říká “The Content Shock”.

V nynější situaci, kdy dodávka obsahu exponenciálně roste (laicky řečeno neustále přibývá nový a nový obsah a přibývat bude) zatímco obsahová poptávka je stejná (neměnná), budeme předpokládat, že jednotlivci, firmy a značky by museli (budou) “platit” konzumentům více a více jen proto, aby jim umožnili vidět stejné množství obsahu.

A to je přesně to, co se děje.

Například tento článek – budu muset vytvořit opravdu skvělý obsah, podstatně lepší než jakýkoliv jiný.

Navíc pokud bych ho chtěl dostat mezi vás a ostatní, zkrátka aby byl vidět, budu si muset zaplatit například Facebook reklamu a “soutěžit” tak o vaši pozornost.

A zaplatím za ní podstatně více než například v roce 2014. A netýká se to jen placené reklamy, podle mě se to vztahuje i na link building.

Přikládám screen od Marka.

Podle Nielsena a dalších zdrojů, množství obsahu, který konzumujeme na denní bázi vzrostl z dvou hodin denně (údaj z roku 1920) na téměř 11 hodin.

Nejvíc k tomu přispěly mobilní telefony, díky nim průměrné množství obsahu, který konzumujeme na denní bázi vzrostl o dvě hodiny denně, a to jen v posledních třech letech.

A teď otázka…jak výš to ještě může jít? 12 hodin denně? 13? Určitě musí být nějaký limit.

Teď opět trošku čísel. Pokud se opět podíváme na samotnou nabídku, dle informací se očekává, že množství obsahu se zvýší o 500 % (konzervativně) v příštích pěti letech.

Jak to bude vypadat? Myslíte, že bude těžší uspět v obsahovém marketingu?

Globální oteplování v podobě obsahového marketingu?

Je tento vzestupný trend udržitelný nebo ne? Kdo ví. Nicméně stojí za to nad tím zauvažovat.

Člověk má nějaký fyziologický limit, kdy je zkrátka schopen konzumovat obsah.

Mark uvedl, že se jedná o trend, který bude stoupat a který nemá konce. Také si myslí, že nyní vstupujeme do nebezpečného pásma.

Na závěr

Je skutečně globální oteplování v podobě obsahového marketingu v dohledu nebo to je jen utopie?

Těžko říct, ale některé fakta tomu výrazně naznačují. Dle informací, co Mark má například značka AgoraPulse zaznamenala, že její organický dosah na Facebooku klesl o 30 % za posledních 12 měsíců.

Katastrofální změna, ale proč?

Facebook vysvětluje, že průměrný uživatel si je schopen zobrazit na hlavní straně více než 1 500 příspěvků.

To je skutečně mnoho. Žádný uživatel není schopen pojmout tolik věcí za den. A to je přesně ukázka toho, co se děje.

Pokud se vrátíme znovu do roku 2009, jak jsem se již v článku zmiňoval, denní tvorba obsahu si časově můžeme ohodnotit tedy na 1 000 korun.

Pokud bychom chtěli, aby náš obsah viděl stejný počet uživatelů jako v roce 2009, budeme muset více investovat, což znamená, že cena hodinové práce se bude zvyšovat a taky že zvyšuje.

Samozřejmě, že obsahový marketing není u konce, ale může skutečně přijít?

Jaký máte názor vy?

Je obsahový marketing z dlouhodobého hlediska udržitelná strategie?
5 (100%) 1 hlas[ů]

Získej exkluzivní marketingové tipy

Tyto tipy sdílím jen se svými odběrateli!

Viktor Holas

Řeším SEO a mám přesah do ostatních marketingových kanálů, především UX a CRO

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněná. Povinné pole jsou označena *

Share This